Autor pavel.remenik@gmail.com

O autorovi

Den D – Zboření mýtu aneb jak to celé bylo?

Je to rok, kdy jsme v tuto dobu trávili dny v sedle skútrů ve Vietnamu. Byla to povedená akce, která se líbila nám, kteří jsme to tam zažívali a, podle kladných ohlasů, i spoustě kamarádům, známým a přátelům, pro které jsme psali zážitky z každého dne. I díky vám všem jsme sami z toho tehdy...

13. a 14. den – Jak jsme poznali co je válka a zažili svou hodinku slávy

Ráno se v tomto hotelu moc nezdržujeme. Jednak za moc nestál a taky chceme být co nejdříve v tunelech, a pak ještě stihnout vrátit skútry v Saigonu. Což je nějakých 50 km. Dnes je to náš poslední den v sedlech. Tak si ho pojďme užít. Na recepci nám už od včera říkají různé ceny. Co...

11. a 12. den – Jak jsme se ucili jist kraby a jak jsme malem skoncili pod nakladakem

Rano odjizdime po proflakanem dni z Phu Thui , nekdo by ho nazval dovolenkovym, dal na jih. Pomalu uz nabirame smer na Saigon, ktery mame od ted tak na dva skutrove dny cesty. Proti tomu, co nas ceka zitra, je dnesek pohodova projizdka. Ale to predbiham v case. Snidame vyborne tousty v Google restauraci, kde...

9. a 10. den – Jak jsme projeli 18. stoletim a pak nic nedelali

Tak me napada, bavi vas to stale cist? Zajima vas jeste, co se tady u nas deje? Napiste nam tady pod clankem do komentaru. 🙂 V utery vyrazime z Dalatu na jih k pobrezi. Trochu jsme se tady ochladili. Je tu prijemneji, nejsou zde ta tropicka vedra. Dnesni cast cesty hodnotime vecer spolecne se vcerejskem...

7. a 8. den – jak jsme se ocitli tam, kde by jste urcite zit nechteli a pak ujeli do hor

Pavel se po 15 hodinach konecne probudil. Pry skoro umrel. Tak se hned zacaly delat plany jak ho pohrbime. Ze to bude nejlepsi do pisku, at nemusime moc kopat, nebo ho dotahneme na plaz k mori, a ono si ho uz vezme samo. Jsme prece kamaradi. Zacinaji byt ruzne predstavy o dalsi ceste. Plany jsou...

5. a 6. den – jak umrely prdele a prvni vzpoura

Sel jsem spat opet ve 4 po dopsani blogu. Pavel diky svemu kasli taky moc nepospal. Na muzstvu je znat rodici se unava. Rano davame snidani naproti hotelu u kruhace. Chodili jsme z hotelu po jednom, tak z toho mela pani, ktera tam delala vyborne housky s vajickem, srandu. Smala se a porad neco tintiantala....

3. a 4. den – jak jsme se ztratili a nakonec pos..li

Budi nas buseni na dvere. Je skoro 12 a ve 12 musime opustit hotel. Po tahu nocnim Saigonem, a zrejme unaveni dlouhym letem, spime dlouho, velmi dlouho. Vyjit z klimatizovaneho pokoje ven na rozpalenou ulici je docela sok. V tom vedru jsou vecerni zapachy daleko intenzivnejsi. Okoli vnimame hlavne pres nos. Od hotelu prochazime pres...

1. a 2. den – jak jsme odleteli

Cesta vlakem naznacila prubeh dni pristich. Uz za Ostravou jsme byli rozesmati na cely vagon a v Suchdole prislo prvni varovani, ze neni nikde zaruceno, ze musime dojet az do Prahy. To vyvolalo jeste vetsi veseli, tak zakonite prislo druhe varovani. Zacalo se tedy septat. Znate efekt septani? Udela jeste vetsi hluk nez pred tim....

Už len pár dní…

Miro Žbirka to má Už len za 22 dní, my už len za pár dní. Tři měsíce od prvního nápadu uběhly jako voda. Už jen pár dní a celý tento sen pár kluků začne opravdu žít. Musíme přiznat, že nás velmi překvapil zájem a pozitivní reakce. Více než 1200 návštěvníků našeho webu je úžasné číslo. Spousta...

Jak jsme byli pozváni do Vietnamu

Chvíli jsme se odmlčeli, ale náš příběh pokračuje, stále žije. Datum s velkým D se každým dnem blíží. V této chvíli nám do odletu zbývá 23 dní. Letenky máme již pár týdnů koupené, a tak posledním důležitým krokem bylo pozvání do Vietnamu, které jsme potřebovali získat. Vietnam je jedna se zemí, do které potřebujete vízum....