1. a 2. den – jak jsme odleteli

Cesta vlakem naznacila prubeh dni pristich. Uz za Ostravou jsme byli rozesmati na cely vagon a v Suchdole prislo prvni varovani, ze neni nikde zaruceno, ze musime dojet az do Prahy. To vyvolalo jeste vetsi veseli, tak zakonite prislo druhe varovani. Zacalo se tedy septat. Znate efekt septani? Udela jeste vetsi hluk nez pred tim. Treti varovani. 😀 Prisla prvni hlaska “pojd, babko”. Pointu predvede jeji autor pri promitani filmu nekdy po navratu.

Text pisu na mobilu, tak si zvyknete, ze to bude bez hacku a carek.

Az na letiste vse probehlo hladce a uz bez komplikaci. I na nem jsme se snadno zorientovali. Tam me ale cekalo prekvapeni. Blondyna v kroji s proutenou miskou a chlebem byla jako selka na letisti neprehlednutelna. Neverim svym ocim, ona to byla Lucka. Nevidel jsem ji snad 10 let od nasi spolecne dovolene na motorkach s jejim manzelem. Pry tam na neho ceka, ma priletet kazdou chvili ze sluzebky. A opravdu, behem par minut se objevil. Trochu pravda pohubnul, ale v obleku vypadal jak velky boss. Mile setkani po letech s “byvalym” kamaradem. Probrali jsme nas plan a on rika, ze mu to libi. Podival se na Lucku a svym vrozenym klidem ji rika “ja poletim s nimi”. Samozrejme smich, pobavil. Podotykam, ze my jsme tuhle cestu chystali tri mesice predem. Rozloucili se. a odesli.

Let do Dubaje ubehl v naproste pohode. Leti to ve vysce 11000m rychlosti kolem 900km/h a venku mate -63C. Uvnitr je ovsem teplo a pro zimomrive je pripravena deka. Je to s prijemnejsi.

Personal roznasi jidlo, coz byla ryze a kureci, dezert, pecivo, maslo, zelenina, dzus, vino, voda. Po nastupu rozdavali v letadle horke vlhke uterky na utreni od potu. Uzasny napad, je to jako koupacka v letadle.
V Dubaji jedeme busem od letadla do letistni haly snad hodinu. Letiste je obrovske, asi jako Ostrava, urcite vetsi nez Karvina. Mame plan dostat se ven z letiste a podivat se po Dubaji. Jenze se ukazalo, ze se z neho neumime dostat ven :-D. Zni to divne, ja vim, ale taxiky jsme nechteli brat, hledali jsme proste jen vychod ven. Po chvili nas to ale prestalo bavit a radeji jsme se zaborili do oranzovych sedacek u kaffe. Tam jsme pak i zdrimli. Mezitim to jeste jednou Ladik s Romanem a Martinem zkusili a nasli cestu na povrch. Daleko se ale ovsem i tak nedostali. Zkusime to mozna cestou zpet temi taxikama. Kafe stalo 5usd. Pri cekani na dalsi let prohlizime lidi, kteri kolem nas chodi. Spousty lidi. Cernosi, muslimove, indove, sikmooci. Je zajimave si je prohlizet a vedet, ze je uz nikdy neuvidime. Vsimame si, ze ty zahalene zeny nosi vetsi boty, tak vytvarime uvahu, ze je asi dedi a aby usetrili, tak maji univerzalni velikost. Odhadem tak desitky.

Pripravujeme se na odlet a cekame na odbaveni. V tom prichazi Ladik s … Davidem! Potkali se stylove na wc. Ty vole, on je fakt tady. Vsichni jsme v udivu. Nechapeme, ale Davida bereme. Nejde rict ne. Od ted to je o 7 statecnych ;-). V letadle jsme si prehodili mista, a sedime v jedne rade.

Po priletu do Ho Chi Minh vyridime behem hodky vizum. Radek jde menit penize. Dolary na mistni menu. Vratil se s tim, ze ho chteli okrast, ale nenechal se, at si dame taky pozor. Dala mu o 900 dongu mene! A durazne zadal, ze chce vydat celou castku. Tim jsme si ujasnili kurz. Ten je orientacne 1:1000. 😉
Na hotel nas zavezl taxik, ktery napred chtel 40usd za vsechny, pak po vzboureni muzstva slevil na 35usd. Vedeli jsme ale, ze nas i tak natahl. Udelal nam za to okruzni jizdu mestem, protoze jinak vedla trasa k hotelu celkem primo. Prvni zive setkani s Vietnamem bylo docela sok. Jakoby neplatily zadne pravidla a vse fungovalo tak nejak nahodne. Nejspis nam ale jen neni zatim dano vydet jejich system, ktery ridi ten chaos.
K hotelu nas ovsem dovezl. Ten smrad kolem a spina, nic moc dojem. Do hostelu se ovsem, nebo spise prave proto, muselo zouvat. Zadny luxus to nebyl, postel a sprchu s teplou vodou tady pripravene pro kazdeho meli. Cena na osobu 140kc.

Do noci se jdeme projit ulicemi. Kousek od naseho hostelu je pry vyhlasena ulice, neco jako Stodolni v Ostrave. Tak trochu jsme v soku, jak a v cem tady dokazi relaxovat, popijet nebo jist. Nos rve do mozku, ze jsme blizko zumpy a mame vypadnout od sud. Oci rikaji, ze vidi restauraci a spokojene lidicky. Mozek nechape ten konflikt a tak vydava jen pokyn otevrit pusu a byt v udivu. Vetsina lidi kolem nas jsou mladi, tak 14-20 let. Tezko ale odhadovat. Velmi spokojeny je Skypy, protoze je tady vetsi nez vsichni mistni ;-).

Cela ulice je o barech, spouste lidi, pojizdnych prodejcich vseho mozneho na skutrech a vubec skutrech, kterych je tady vice nez projede Karvinou za cely rok. Co rok, za 10 let. Kazdy paty podnik ma svetelnou reklamu SPA, coz jsou masaze. Na ulici holky rozdavaji letacky, cena je kolem 200kc.
Davame si veceri. Mam v planu ochutnat ve Vietnamu dosud nepoznane, tak jako prvni si objednavam zaby s hranolkama. Vecere a pivo vychazi na asi 120kc.

Jdeme spat kolem druhe hodiny. Dobrou

 
Komentáře
  1. Ryba napsal:

    Hosi, tak to vypada dost huste

     
  2. Chary napsal:

    Super hoši, jen tak dál. Jsme rádi za články s jakýmkoliv y nebo í, my to chápeme. Jen nechápu dost trapnou sem nehodící se kritiku pana Kvana z večerky, když jsi předem psal, že to smolíš z Nokie 5101 😉 😀 😀 😀
    Jste pašáci!

     
  3. Zdeněk napsal:

    Chlapci zdravím vás, kdepak jste první dva dny něco málo a ted už čekám, kde cestujete na moto???Neb další zprávy.Tak hlavně at jste v pořádku

     
  4. Jeeee napsal:

    Vidět s tvrdým y. Na knihu to fakt nebude.

     
    • Pavel napsal:

      Me mile Jeeee, to je to jedine co ti stalo za komentar? Takovym jako ty, hledajicim dokonalost, ovsem stydici se za sve jmeno, unika to hlavni. Pointa psaneho slova. Bud velkorysy a uvidis, ze tobe i jinym bude lepe. 😉 Psani na mobilu ma sva specifika a preklepy k tomu patri. A co na tom zalezi? 🙂

       
      • Jeeee napsal:

        Pavlicku, nestydim se za sve jmeno.
        Jmenuji se Yee Nguyen a prezdivku zde jsem vybral podle svého emailu.
        Jsem vietnamec zijici v ČR uz po 9 let. Po precteni tvych clanku jsem si nejdriv myslel, ze jsi taky vietnamec vracejici se do sve vlasti ( bohužel jsi čech ale nejde poznat podle pravopisu) Necekej pouze kladne komentáře a uvidis, ze i tobe bude lepe.

         
        • Ladik napsal:

          Ale no tak 😉 Nejde o slohovou praci a jde hlavne o to podelit se o svuj vylet a pocity. Doma se to v klidu opravi. Prvni dny byly hekticke a jsem rad, ze Pavel vubec napsal. Kvuli tomu s nama nesel ani na Saigon beer a zustal na pokoji.

           
  5. Jan napsal:

    Fajne kurde fakt vam zavidim to dobrodružství 🙂

     
  6. Alena hajkova napsal:

    Skvělé čtení, ale ten jídelníček…

     

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *